Kyselina askorbová NENÍ vitamín C

Pokud si půjdete do lékárny koupit vitamín C, dostanete pilulky se synteticky vyrobenou kyselinou askorbovou. Naprostá většina lékařů, výživových specialistů a prodejců považuje tyto dva pojmy (vitamín C a kyselina askorbová) za totožné.

Jenže ouha… Kyselina askorbová není vitamín C. Alfa tocopherol není vitamín E. Kyselina retinová není vitamín A. A tak dále. Investovaly se obrovské finanční prostředky, aby se vytvořilo toto všeobecné povědomí a zarylo se hluboko do našich myslí. Obrovské finanční prostředky vynakládají spotřebitelé, aby si koupili syntetické látky, které se vydávají za něco jiného, než čím doopravdy jsou.

Co jsou vitamíny?

Vitamíny nejsou jednotlivé molekuly, nebo jejich směsice. Vitamíny jsou biologické komplexy. Vitamín je tvůrce, resp. „zprostředkovatel“ složitých biochemických reakcí v našem organismu. Jejich činnost je závislá na celkovém prostředí, ve kterém fungují. Fungují pouze tehdy, když prostředí vykazuje určité (biochemické) parametry. Jejich fungování má jistou inteligenci. Svojí roli v jejich aktivitě hraje i časový faktor.

Vitamín je komplex látek a chemického prostředí. Jejich působení určitým způsobem ovlivňuje procesy v našich buňkách. Z tohoto komplexu není možné vyjmout jednu látku, nebo molekulu, a prohlásit jí za vitamín.

Tak jako je tomu třeba u vitamínu C, jak uvidíme za chvilku. Synteticky vyrobená kyselina askorbová je jen jednou ze součástí komplexu vitamínu C. Pokud jí vyjmete, výsledné působení na buňky bude jiné, než u původní „substance“.

„Vitamín je…aktivně působící proces zahrnující výživné látky, enzymy, koenzymy, antioxidanty a stopové minerály“

(Dr. Royal Lee, What is a Vitamin?, srpen 1956, odborný časopis Applied Trophology)

Autorem této definice je Dr. Royal Lee, jeden z prvních vědců, který dokumentoval fungování přírodních a syntetických vitamínů. Jeho práce měla řadu následníků, do širokého povědomí se tyto informace zatím nedostaly. Pro zajímavost: Dr. Lee se stal „trnem v oku“ pro farma firmy a americká FDA mu dokonce přikázala spálit celý svůj dvacetiletý výzkum.

Co je tedy Vitamín C?

Vitamín C, stejně tak jako další vitamíny vyskytující se v přírodě, je biologický komplex. Kromě kyseliny askorbové musí tento komplex obsahovat i další látky:

  • askorbinogen
  • rutin
  • bioflavonoidy
  • tyrosinase
  • faktor J
  • faktor K
  • faktor P

Ke správné biochemické aktivitě jsou důležité také některé minerály, v jejich přírodní podobě a ve správných poměrech.

Kyselina askorbová je jakýmsi „antioxidačním obalem“, který chrání funkční části vitamínového komplexu C před oxidací a rozkladem. Je důležitá, ale sama o sobě neplní funkci, kterou v buňkách plnit má.

(viz např. Somer: „Vitamin C: A Lesson in Keeping an Open Mind“, str. 58, The Nutrition Report)

Toto nakupujete?

Představte si, že si chcete pořídit nové auto. Automobil plní určitou funkci. Má vás dopravit z místa na místo, musí mu fungovat motor, řízení, brzy, má ochranné prvky, atd.

Tuto funkci splní pouze tehdy, když výsledný produkt obsahuje určité součástky a ty spolu jasně definovaným způsobem spolupracují. Bude-li něco chybět, celek nebude fungovat tak, jak očekáváte.

U auta je to jasné. U vitamínu C (a dalších synteticky vyráběných vitamínů) akceptujete to, že vám výrobce dodává pouze karoserii…

Syntetický = neúplný = falešný

Slovo syntetický znamená:

  • vyrobený člověkem
  • nevyskytuje se nikde v přírodě

Je mimořádně důležité pochopit rozdíl mezi vitamíny a biochemickým působením vitamínů. Vitamín je určitý biochemický komplex, jak jsem popsal výše v textu. Biochemické působení vitamínu jsou konkrétní biologické procesy na úrovni buněk, vyvolané v daném prostředí tímto biochemickým komplexem.

„Běžný“ vitamín C (kyselina askorbová) není nic jiného, než chemická kopie přírodní kyseliny askorbové, což je pouhý zlomek komplexního vitamínu C. Falešný je tedy jak obsah, tak i forma.

Přírodní vitamín C je součástí něčeho živého a toto živé přímo ovlivňuje. Synteticky vyrobená kyselina askorbová nevyrostla v zemi, nikdy neviděla slunce a světlo, nikdy nebyla součástí něčeho živého a sama je neživou hmotou. Pouze „živé podporuje živé“, mrtvá hmota organismus pouze zatěžuje a má toxické účinky.

Přírodní = reálný a fungující

Kurděje jsou nemoc způsobená nedostatkem vitamínu C. V letech 1650-1850 zemřela polovina námořníků na zaoceánských plavbách na kurděje. Již v roce 1800 přišel lékař Thomas Lind na to, že kurděje je možné snadno léčit ovocem bohatým na vitamín C. Používaly se nejprve limetky, následně se zjistilo, že stejný efekt mají „obyčejné“ brambory (Lancet, 1842).

V bramboře je méně než 20mg vitamínu C. I toto malé množství stačí nejen k prevenci, ale i k léčení kurdějů (Richard Dana: Two Years Before the Mast, 1840).

Naopak syntetická kyselina askorbová není schopna kurděje účinně vyléčit, protože nefunguje jako nutrient (Lancet, 1842). Ke stejnému závěru došel i laureát Nobelovy ceny a objevitel vitamínu C Dr. Albert Szent-Georgi: izolovaná kyselina askorbová není schopna vyléčit kurděje a má jiné biochemické působení, než komplexní vitamín C.

Synergický efekt

Jednotlivé složky komplexního vitamínu C mají své úkoly a pouze dohromady mají synergický efekt:

  • faktor P posiluje stěny cév
  • faktor J zajišťuje přenos kyslíku červenými krvinkami
  • tyrosinase je nezbytný enzym pro zvýšení efektivnosti bílých krvinek
  • kyselina askorbová jako antioxidační ochrana
  • bioflavonoidy působí proti volným radikálům

Hra s miligramy

Syntetické vitamíny jsou váženy na miligramy (příp. mikrogramy) a je doporučována jejich denní dávka. Jenže tento přístup nemá nic společného s biochemickou aktivitou daného vitamínu – až na potenciálně velmi nebezpečné vedlejší účinky, ostatně tak jako u každého chemického léku.

Možná jste slyšeli, že beta karoten je velmi důležitý proto, že z něj tělo vytváří komplex látek nazývaný vitamín A. Vitamín A je mimořádně důležitý antioxidant, potřebný pro zdravý zrak, syntézu DNA a ochranu buněk před volnými radikály.

V dubnu 1994 byla v odborném časopise NEJM (New England Journal of Medicine) publikována studie, které se účastnilo 30.000 osob z Finska, s jednoznačným závěrem: syntetický vitamín A nemá žádný antioxidační účínek (tedy neposkytuje žádnou ochranu před volnými radikály).

Závěr byl dokonce ještě překvapivější: osoby užívající syntetický vitamín A měly o 8% vyšší výskyt infarktů, smrtelných srdečních příhod a výskytů rakoviny plic, než kontrolní skupina. Přitom vitamín A by měl napomáhat proti těmto příhodám chránit. Tento fakt se potvrdil i při dalších studiích se synteticky vyrobenými vitamíny: jejich užívání může být za určitých okolností nebezpečné.

Výroba syntetické kyseliny askorbové

Syntetická kyselina askorbová se vyrábí v chemické továrně. Základní surovinou je kukuřičný sirup, což je rafinovaný čistý kukuřičný cukr. Mimochodem, kukuřice (pokud není bio) patří mezi nejvíce chemicky ošetřované a nejvíce geneticky modifikovaný rostliny.

Pak následují tyto chemické kroky:

  • hydrolýza škrobu: působením tepla a enzymů je kukuřičný škrob rozložen na jednoduchý cukr (D-glukózu)
  • hydrogenace: D-glukóza se převede na D-sorbitol
  • fermentace: D-Sorbitol se převede na L-sorbosu
  • reakce s acetonem: L-sorbóza se při nízkých teplotách míchá s kyselinou a acetonem (čtete správně, používá se opravdu aceton…)
  • oxidace: za přítomnosti katalyzátoru dochází k oxidaci, dále se okyselí, promyje a vysuší. Vznikne kyselina L-glukonová
  • hydrolýza: kyselina L-glukonová se nechá reagovat s kyselinou chlorovodíkovou a vzniká surová kyselina askorbová
  • krystalizace: surová kyselina askorbová se filtruje, čistí a mele na jemný krystalický prášek

Co tomu říkáte? Úžasná neživá hmota kořeněná acetonem…

Přírodní zdroje

Většinu potřebných vitamínů musíme našemu tělu dodávat, neumí si je samo vyrobit. Platí to i o diskutovaném vitamínu C, který se podílí asi na 15.000 různých metabolických procesech v lidském těle.

Jak si zajistit dostatek vitamínu C?

  1. Pěstujte si ovoce a zeleninu (na zahradě, v bytě v groweboxu).
  2. V zimě konzumujte mrazem sušené ovoce – to si zachovává většinu zdraví prospěšných látek. Mango (41 mg/100g), jahody (56 mg/100g), ananas (66 mg/100g).
  3. Využívejte silné přírodní zdroje vitamínu C, například Aronii. Zde naleznete opravdu velké množství přírodního (živého) vitamínu C.
  4. Udělejte si doma čaj z ibišku a goji (čaj zalijte vodou do max 70 stupňů).

 

Autorem článku je Tomáš Brouček, www.detoxy.cz

 

 

Chci odebírat novinky

Chci dostávat 1x měsíčně email s přehledem nejzajímavějších článků z blogu + přehled aktuálně nejvýhodnějších nákupů z eshopu. Je mi známa informace, že se mohu kdykoliv odhlásit a odběr měsíčního přehledu zrušit, pokud usoudím, že mne to již dále nezajímá.

Archív